15.09. 2010

15. září 2010 v 9:51 |  mé výlevy
Posledí dobou cítím takový vztek neustále, všechno mě hned naštve a nejvíc mě mrzí, že jsem alergická na svého přítele. Včera mě tak prudil a dneska ráno jsem se k němu tulila a bylo mi fajn. Myslím, že je to asi tím, že mě neustále peskuje a ponaučuje, že mě nepoplácá po rameni a neřekne něco typu: stalo se, tak at ti je hlavně dobře nebo tak. Ale začne mě peskovat, ponučovat a já se cítím jak totální blbec. Mám pak pocit, že mě absolutně nebere a jsem pro něj jen debil. Pak si říkám jestli má cenu se mu svěřovat, když stejně se to obrátí proti mě a vesměs mě stejně moc nepochopí. Tyhle pocity jsem měla i minulý rok, přesně v tento čas, hrozně jsem rebelila, nechtěla jsem jako hodná holčička odkývat všechno a dívat se na něj jak na svatý obrázek. Vlastně mě někdy hrozně štve jak se od náš čeká, že budeme skákat kolem plotny, doma budeme mít neustále něco k jídlu....aaaa včera mě tím akorát naštval, když mě prudil tím, že u mě není, co k jídlu. Co nemám doma, to nesním. Hlavně mi říká, neboj, nemusíš nic kupovat, nosit těžké tašky nebo utrácet, já ti to donesu. Ale asi na toletak čekat nebudu než se uvidíme.
Vím, že mu křivdím, protože je to báječný človíček s velkým srdcem a všechny ty kecy, co mě prudí, myslí dobře a nechce mi ublížit, ale já mám nějaké období, kdy chci mít spíš svůj klid. Kdy nechci aby hučel pc, když ráno vstávám do práce nebo ponocování, nechci druhý den umývat horu nádobí, která většinou musím umýt já. Nechci být s někým jen proto, tak budeme vedle sebe ležet ale hlavně, že jsme spolu. On by to ale nepochopil, myslel by si, že ho nemám ráda, že s ním nechci být.
Včera jsem se dívala na československo hledá talent. Proč to říkám. Byla tam jedna holčina, překrásná, zajímavá a byla tak veselá, usmívala se , zářila, takový ten typ lidí, kteří jsou sluníčka už z dálky. A mě došlo jak jsem negativní, plná vzteku, uzavřená a hlavně, že se tak málo už usmívám. jsem ještě mladá, nechci se probrat za 5 let, kdy mi bude táhnout na svatbu a děti a uvědomím si, že jsem se mohla radovat ze života a neudělala jsem to. Vlastně se cítím ještě velmi nedospělá, byt občanka ukazuje něco jiného. Myšlenka na svatbu a děti mě docela děsí, už kvůli tomu, že partner k tomu začíná přistupovat otevřeně a docela o tom hodně mluví. V rozmezí dvou let, já vím dva roky, za dva roky mě hrábne a budu chtít deset dětí. Ale momentálně se na to necítím, sama sebe vnímám jako velké dítě, co chce být ještě sobecká. Tak mě tyhle debaty momentálně moc neberou, ale snažím se nebýt protivná, když mužskej mluví o rodině a dětech a svatbě, protože co slyším od kamarádek, není to opravdu tak normální případ. Jinak se dietně docela držím, včera jsem jedla malinko, jen by večer bylo blbě od žaludku, ale myslím, že to nebylo z hladu, ale že by kombinace pití nesedla, k tomu jsem měla přášky na nachlazení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRO NÁVŠTĚVNÍKA,
pokud jakkoliv popuzuji čtenáře, či nesouhlasí s mým obsahem, může klidně opustit stránku. Tyto
stránky nenavádějí k anorexii či poruše příjmu.
Každý má svůj vlastní rozum, a byť jsou zde návody a rady na anorexii, neznamená to, že tento
styl podporuji. Ano je to smutné, je to nemoc, je to posedlost.
Jsou to jen berličky jak začít s hubnutím. Já sama jsem posedlá po hubenosti a založila jsem tento blog, abych utříbila informace z internetu.
Kdo má s tímto problém ať odejde, kdo ne, ať zůstane!! Pohoršovat se nad obsahem stránek nemá ani smysl, v dnešní době je internet natolik zahlcený návody na anorexii i v cizojazyčném jazyce, že byt to není správné a může to podporovat anorexii, je to jako jedna kapka v moři.
ostatní zde vítám.....