Dokážu to!!!!!!

17. září 2010 v 12:07 | jacke |  mé výlevy
8
Tak se přítel rozhodl, že přijde o mě pečovat, samozřejmě nezapomněl připomenout, že mi navaří atd...... takže si to nechci skutečně pokazit, tím, že bych se rozežrala nebo se nechci nutit do jídla. Na druhou stranu je mi líto, když už chce vařit, abych mu řekla, že to nebudu, jest. Mou odpověď, nemám hlad, by ani nebral. Stejně by mě donutil do sebe něco nahustit.

Tak jsem zvažovala jak to obejít, mám nějaké fígle a uvidíme, dokonce mám nachystanou dózu pod postelí, protože se počítá, že budu papat v postýlce. Jediná věc, co mi vadí na tom, když Vás někdo nutí do jídla, je to, že ta potravina se vyhodí. Nejsem zvyklá a je mi vždy líto, když se jídlo vyhazuje do koše, pokud tedy není špatné.
Přijde mi to zbytečné, to už rači ať se to nejí. Snad mi nebude nabírat na talíře, na netu jsem našla fígle, že se to může jako by vyplivnout do neprůhledného hrníčku s tím, že se napiju a vyplivnu to tam.

Nejde mi o to nejíst vůbec nic, to ne, papám ale svoje věci a prostě držím se od úterý nebo středy a jsem na to pyšná, ale vím, že pokud není člověk v zajetých kolejích, to, že se zláká, rozežere se, je veliká šance. Usilovně teďka dávám dolů mou hmotnost, abych se konečně dostala pod 60kg.
Nechci si to kazit. Jednu výhodu to má, žít sama, nikdo Vás nehlídá s jídlem a každému to je jedno. Horší je být doma a prostě tam se počítá, že aspoň někdy sednete ke stolu a pohromadě se najíte.
9
Takže, když přijede přítel, chce hodně vařit, čeká, že budu vařit já nebo on, samozřejmě chce, abychom společně vařily a konzumovaly.
Chci to dokázat konečně, nechci se zase nažrat a přežrat jak prase a pak se cítit jak se cítím. Zpravila se mi plet, určitě i to, jak se stravuji má na to vliv, nechci si to pokazit.

Proč lidi netolerují, když někdo prostě nechce, jest, co mu nabízí, ale chce to svoje papat.
Připadám si jak debil, že budu před tím jídlo ukrývat a skrývat, ale nechci, aby měl nějaké podezření, on ví, že s tím hubnutím to u mě není ok úplně, v minulosti jsem měla sklony k záchvatovému přejídání. Utápěla jsem žal. Ale nechci, aby měl skutečné podezření, to by mě hlídal a to nechci.

Snad to nějak udělám, nikdy jsem tohle nedělala, ale teďka si to nechci pokazit.
Mám pocit, že jsem něco zhubla.
Můžu dát jednu radu ..... problém je, že člověk zhubne malinko, zatáhne se mu bříško a cítí se hubenější a tady nastává kámen úrazu, protože má pocit, že to je ok, vypadá hubeně, tak si může něco dopřát.
A je tam, kde byl.
Mně pomohla jedna věc, když se na sebe mrknu a mám tento pocit, vezmu foták a vyfotím se a pak vidím, jak fotka ukazuje něco jiného, než mé momentální rozpoložení a uvědomím si to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stylshop stylshop | Web | 17. září 2010 v 12:19 | Reagovat

píšu o tobě v mém článku ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRO NÁVŠTĚVNÍKA,
pokud jakkoliv popuzuji čtenáře, či nesouhlasí s mým obsahem, může klidně opustit stránku. Tyto
stránky nenavádějí k anorexii či poruše příjmu.
Každý má svůj vlastní rozum, a byť jsou zde návody a rady na anorexii, neznamená to, že tento
styl podporuji. Ano je to smutné, je to nemoc, je to posedlost.
Jsou to jen berličky jak začít s hubnutím. Já sama jsem posedlá po hubenosti a založila jsem tento blog, abych utříbila informace z internetu.
Kdo má s tímto problém ať odejde, kdo ne, ať zůstane!! Pohoršovat se nad obsahem stránek nemá ani smysl, v dnešní době je internet natolik zahlcený návody na anorexii i v cizojazyčném jazyce, že byt to není správné a může to podporovat anorexii, je to jako jedna kapka v moři.
ostatní zde vítám.....