Kdo jsem?

11. září 2010 v 13:24 | Jackee
Už dlouho přemýšlím o založení blogu, kde bych mohla vypsat všechny mé bláznivé nápady a myšlenky.
Třeba se někteří ztotožní s mou maličkostí. Na internetu je hodně blogů, nesnažím se o originalitu nebo návštěvnost…….. spíš chci, aby tyhle stránky sloužily jako můj virtuální deník.
A kdo tedy jsem?
Jedna bláznivá holka, která se neustále snaží najít cíle a žene se jako krysa v bludišti za pomyslného sýru nebo prostě jen za tím, že někde bude konec a najdu vytoužený cíl. Lidský tvor je vskutku věčně nespokojený. I když dosáhne svých cílů, hned si najde další nebo další důvody proč být smutný, mít depku nebo jen důvod, proč je ten svět tak nespravedlivý. Osobně nejsem jiná a někdy mě to štve a někdy mi to i dojde a chci to změnit. Ale vlivem životního stylu se zase vracím k té kryse a začnu se honit po bezvýznamných cílech.
Osobně sebe vidím jako velmi nedokonalou a hned bych na sobě pomalu vše změnila. Neustále se srovnávám s jinýma, sebevědomí mi moc nenarostlo ale nejsem zákeřný ani podlý člověk. Hodně věcí chce jen svoji dřinu.
Po čem se to neustále pachtím?
Samozřejmě po tom, abych byla krásná a atraktivní a zároveň bych chtěla být na ulici nenápadná nebo lépe neviditelná. Aby mě nikdo neviděl, nikdo na mě hloupě nekoukal. Zároveň bych chtěla být taková éterická víla, ale příroda ke mně nebyla úplně vlídná a proto, abych vypadal, jak vypadám, je to neustálý boj. Ano ženu se za tím být krásná, štíhlá až hubená, mám pak pocit, že, když budu taková, nikdo si nevšimne mých dalších nedokonalostech nebo nebudou tak viditelné.
Stále mám ovšem tolik rozumu, že vím, že samu sebe ničím a taky můj pud sebezáchovy je poměrně velký. Takže, když to neřeším a prostě si užívám všeho a s velkou chutí, tak se má spokojenost projeví na váze. Na druhou stranu pak se nenávidím a chtěla bych se zavřít doma.

V létě jsem byla tak pohodová, že jsem z 63kg přibrala na 70kg. Pro mě naprostá tragedie, je něco hrozného, když všechno oblečení, co jsem měla doma mi bylo malé a velmi upnuté a ještě větší katastrofa je, když pracujete mezi lidmi, kde se očekává, že bude vypadat velmi dobře a atraktivně.
Začala jsem hubnout, prvně zdravě, jak jinak, ale šlo to velmi pomalu a já nebyla spokojena. Proto jsem se opět rozhodla pro drastickou dietu, která u mě vždy s jistotou zabírá.
Nedržela jsem hladovku, jedla jsem, snídani, svačiny, ale velmi malinko, velmi zdravě a poslední jídlo jsem si dávala skutečně kolem 18, 19 večer a šla spát po půlnoci. Ale mělo to velmi rychlý účinek, zhubla jsem na svých původních 63kg.
Nejsem ovšem spokojená, přála bych si mého cíle 58,57kg.
Je pro mě problém se dostat pod 60kg. Obtížné je příliš nejest a nebo jest jen zdravě, všude kam příjdu, do mě neustále házejí jídlo nebo nabízejí a je těžké se stravovat velmi zdravě nebo nejest u přítelovi rodiny. Takže jsem hodně přestala někam chodit a stranila se lidí, krom práce, kde to nejde. Ale leze mi to na mozek, nejde celý život strávit jen v pokoji a vím, že jsou i hodnotnější hodnoty jak obléci si velikost džínů 36. Možná na začátku jsem hubla, proto abych si mohla obléci a dopnout kalhoty, roury, těsné džíny, ale sranda je, že i když bych je dopla, stále se v nich necítím, stále mám pocit, že jsem obepnutá, že jde až moc vidět moje křivky. Pak mě došlo, že to není ani v těch kalhotách, že se něco změnilo u mě a že už nechci hubnout proto, abych se naládovala do kalhot, takže jsem začala nosit kalhoty větší, ale miluji ten pocit, když vidím, že na mě oblečení visí. Mám pak pocit, že jsem skutečně štíhlá.
Asi by mě poradci na výživu nepochválili a nechci ani poslouchat komentáře tipu vyhledej odborníka atd.….. blog nezakládám, aby mi někdo pomohl, ale proto, abych našla více spřízněných duší, kteří se cítí stejně.

Takže komu vadí moje kecy, tak ať prostě mou stránku ignoruje.
Poslední dobou toho začíná být na mě moc a tři dny nejím ideálně, vlastně dneska jsem dnešek dietně absolutně posrala, jak to šlo. Jako by se ve mně něco zlomilo a já si dala všechno, na co jsem měla chuť a co jsem tak dlouho odmítala. Takže sušenky, hranolky, udělala jsem si hezky kuřecí, rýži…ta byla jako prvně dietní jídlo s masíčkem, ale pak e to zlomilo a já si udělala hranolky…….bylo úžasné po 2 měsících v puse cítit tohle jídlo, úplně jsem si ty chutě užívala a balkánský sýr nechávala dlouho v puse, dokonce jsem si vzala dva bílé rohlíky, které mám doma pro přítele, já jinak jím dietní a celozrnné pečivo. Bylo fajn cítit něco takového teplého v žaludku.

Mám na sebe vztek, že jen blbým jídlem chci si pokazit, toho, co jsem dokázala, protože jak se přestanu kontrolovat, jsem tam, kde jsem byla a to nechci, pak by vše, co jsem si vybojovala odříkáním nemělo smysl. To nechci. Na druhou stranu jsem si řekla, že musím trošku přehodnotit můj život, neznamená to, že přestanu, jest zdravě, ale nejde to takto dělat pořád, vyhýbat se lidem a sedět jen doma, co když někde budu muset něco snít…..na druhou stranu bych neměla jak to jídlo ztopit, ale zase pokud člověk sní malinko, tak snad se nestane taková věda.
Normálně můj jídelníček na den vypadá takto:
Snídaně: celozrnné cornfleky s ovesným mlíčkem (malá miska)
Svačina: kefír, cottage nebo banán
Oběd: někdy je svačina rovnou oběd, takže banán, cottage, hrneček sojového mléka
Večere: celozrnné krekry se sýrem, rajče, hrneček sojového mléka,
Pokud mě bolí bříško tak třeba banán nebo kousek bebe dobré ráno

No těžší je se stravovat s přítelem, ten chce společně vařit a moc ho neuspokojí, když řeknu, že nechci jíst, co navaříme, že si dám něco jiného.

Uvažuji, jestli mám jestě tak zdravě, chci říci, jestli nestačí místo sojového mléka, které není nejlevnější pít jen odtučněné mléko…….. tak vás vítám v mé světě na čím často dumám a jaké jsou mé myšlenky
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRO NÁVŠTĚVNÍKA,
pokud jakkoliv popuzuji čtenáře, či nesouhlasí s mým obsahem, může klidně opustit stránku. Tyto
stránky nenavádějí k anorexii či poruše příjmu.
Každý má svůj vlastní rozum, a byť jsou zde návody a rady na anorexii, neznamená to, že tento
styl podporuji. Ano je to smutné, je to nemoc, je to posedlost.
Jsou to jen berličky jak začít s hubnutím. Já sama jsem posedlá po hubenosti a založila jsem tento blog, abych utříbila informace z internetu.
Kdo má s tímto problém ať odejde, kdo ne, ať zůstane!! Pohoršovat se nad obsahem stránek nemá ani smysl, v dnešní době je internet natolik zahlcený návody na anorexii i v cizojazyčném jazyce, že byt to není správné a může to podporovat anorexii, je to jako jedna kapka v moři.
ostatní zde vítám.....