Menší kurzík sebevědomí

11. září 2010 v 22:14 | | Barbie girl | Barbie girl:-) |  tipy a triky

čerpáno z knihy Patricie Bröhmové "Jsem já ze všech nejkrásnější ?". Vydalo nakladatelství Amulet, Praha 1999.

xcxcy
1. mějte se ráda
Když dívka řekne "Jsem hrozně tlustá", myslí tím často něco úplně jiného. Výstižnější by bylo, kdyby řekla "Jsem nešťastná" nebo "Dnes nejsem ve své kůži". Bohužel, soudobá společnost ženy a dívky přímo dohání k tomu, aby se definovaly skrze svůj zevnějšek. Je to fatální způsob uvažování, který je předáván z jedné generace na druhou a je v našich hlavách zakotven tak hluboko, že je zapotřebí hodně úsilí, abychom se od něj osvobodily. Je tedy více méně již tradicí, že dívky čerpají své sebevědomí z takových faktorů, jako jsou perfektní postava, hezká tvář a další vnější znaky.

Pro dívku je přirozeně poměrně těžké oprostit se od tohoto chování. Už jako malá holčička se od matky a jiných žen učí, jak důležitou roli hraje vzhled pro její spokojenost. Naučí se, že pro ženu je důležité, aby se uměla "zkrášlit". Napodobuje tedy to, co vidí. Maluje si rty maminčinou rtěnkou, používá její parfém, nosí její šaty a boty na vysokém podpatku. Hraje si na "dospělou ženu". Poslouchá, když se její maminka baví s přítelkyněmi a učí se, že žena nesmí být se svým tělem nikdy spokojená. Vidíte, milé dámy, co způsobujeme ? Všechny z nás !
Malá dívenka se naučí rituálům ženského života. Když jí nabídnou něco sladkého, řekne :"Děkuji, musím za každou cenu zhubnout".

Když v létě chodí na koupaliště, naříká :"Mám šíleně tlustá stehna !". A k rituálu také patří, že pak všechny kamarádky volají :"Ale, ty přece vůbec nejsi tlustá, podívej se na mě ! Podívej, jak já mám tlustě břicho !" A tak dále a dále ..
Je velmi důležité, abychom tento ženský stereotyp odbouraly a udělaly si v hlavě místo pro důležitější věci, než jestli jsou naše stehna příliš tlustá nebo ne. Uvědomme si, že naše tělo není stroj z jednotlivých součástek, ale že společně se svým tělem tvoříme nedělitelný celek. Když se budeme cítit dobře, bude se dobře cítit i naše tělo. A když se bude našemu tělu dařit, bude to z nás na všechny strany vyzařovat. Potom bude naše tělo krásné, ať má míry 90-60-90 nebo 90-80-100. Až budete příště zase nespokojená s něčím na svém zevnějšku, zamyslete se nad tím, proč vlastně jste nespokojená. Jste to opravdu vy, kdo si myslí, že by měl mít větší prsa, menší nos, delší nohy, žádné "špeky" v pase ? Nebo je to vliv okolí ? Nezavinil to právě nějaký hloupý článek o modelování postavy, který jste nedávno četla ? Nebo vychrtlé tanečnice, které jste viděla včera v televizi ? Anebo nějaká jedovatá poznámka vaší "kamarádky" ? Ať to bylo, co bylo, oprostěte se od toho. Naučte se dávat na úsudek vlastního těla. To ví nejlépe, jaký tvar a jakou hmotnost pro něj příroda naplánovala /viz. teorie kritického bodu v sekci "Články"/. Uzavřete se svým tělem přátelství. Dávejte mu potravu, kterou potřebuje a trochu pohybu. Bude stále s vámi a neopustí vás.

2. "Připadám si krásná" - program o deseti krocích
a) Na první pohled - stoupněte si před zrcadlo a pořádně se prohlédněte. Nahá nebo oblečená, jak se vám bude chtít. Pokuste se popsat dívku /ženu/, kterou vidíte. Zcela neutrálně, jako byste mluvila o někom jiném. Možná, že dokážete své myšlenky lépe vyjádřit, když je napíšete na papír.

b) Na druhý pohled - hra pokračuje. Jestli se vám něco na vás samotných nelíbí - prsa, vlasy, břicho - zeptejte se, proč se vám to nelíbí. Ale pozor - věty typu "protože to není hezké" se nepočítají jako zdůvodnění. Proč to není hezké ? Kdo to říká ? Proč to říká ? A kdo říká, že má pravdu ? Dobře, stačí. Až se zase příště postavíte před zrcadlo, udělejte si seznam věcí, které se vám líbí.

c) Buďte na své tělo hodná - vy a vaše tělo patříte dohromady. Vaše tělo není jen náhodným seskupením masa a kostí, které s sebou na každém kroku vláčíte. Dobrý způsob, jak si své vlastní tělo uvědomit, je zdravé sportování a pohyb. Určitě znáte ten pocit, který se dostaví poté, co jste si rozhýbala celé tělo - je jedno, jestli jste plavala, dělala gymnastiku nebo jógu. Cítíte se lehčí, silnější a celkově propojenější se svým tělem. Kromě toho vám zdravý sport dává krásný pocit, že jste něco pro sebe udělala. Dalším dobrým způsobem, jak své tělo poznat jsou masáže, akupresura nebo reflexní masáže nohou. Třeba vás zaujmou i metody a relaxační techniky z Dálného východu - tai-chi, reiki nebo jóga.

d) Jídlo vychutnávejte - zvykněte si jíst s vědomím, že dáváte tělu to, co potřebuje. Proč byste například nemohla doma někdy nachystat báječnou večeři, pustit příjemnou hudbu, zapálit svíčku, postavit doprostřed květiny a vychutnat si pohodu a laskavost rodinné atmosféry při jídle.
e) Malé odměny - dopřejte si občas voňavou koupel nebo kino, kupte si květiny nebo nové cédéčko. Kupte si to, pro co se rozhodnete sama. Když si budete dávat pozor, zjistíte, že každý den se najde způsob, proč si udělat radost. A může to být klidně jen koupě nějakého časopisu, nemusíte utrácet hned spoustu peněz.

f) Dívejte se na všechno trochu kriticky - jenom proto, že je něco napsáno v novinách, ještě to nemusí být pravda. Totéž platí pro časopisy, televizi, rádio, filmy. Kritický přístup je zapotřebí především u článků v časopisech pro ženy, věnovaných váze snů, postavě do bikinek nebo nové módě. Zamyslete se nad tím, proč ten který článek třeba otiskli. Aby zvýšili prodej kosmetiky ? Aby se zalíbili svým klientům, kteří si u nich platí celostránkové reklamy ? /a ty jsou pěkně drahé, to mi věřte !/. Anebo snad vědí, že tyto články ženy magicky přitahují a že si proto jejich časopisy kupují ?

g) Hra na marťana - to je velmi dobré cvičení, jak se naučit nedefinovat se jen svým zevnějškem. Představte si, že máte kamaráda z Marsu a že si s ním dopisujete. A on by rád věděl, kdo jste. Popis těla by mu nic neřekl, protože vás nikdy neviděl a asi ani neuvidí. Zkuste se tedy popsat a nezmiňujte se přitom o žádném tělesném aspektu. Vytvořte seznam svých pozitivních vlastností, napište, co umíte, co znáte a v čem zvláště vynikáte. Napište to, co na vás mají rádi vaši přátelé.

h) Snažte se odpoutat pozornost - nejlepší způsob, jak vyzrát na neustálé přemýšlení o svém zevnějšku. Zabývejte se jinými věcmi. Uvědomíte si, že vás nové věci a nové zájmy baví daleko víc než přemítání o postavě a jídle. Můžete zkusit skládat hudbu, fotografovat, zpívat si, malovat nebo připravovat nějakou senzační akci pro kamarády a přátele. Třeba byste měla chuť se angažovat politicky nebo v otázkách životního prostředí. Mohla byste nabídnout svoji pomoc v některé dobročinné organizaci. Anebo vás bude bavit něco úplně jiného ….

i) Babiččiny vnučky - v posledních 40 letech se postavení žen /v zaměstnání, v rodině, ve společnosti/ rozhodujícím způsobem zlepšilo, ale přesto jsou ženy mnohem více než muži hodnoceny podle toho, jak vypadají. Všechny můžeme přispět k tomu, aby byly ženy akceptovány za své výkony a za svůj talent a nikoli kvůli hezkým nohám. Velmi důležitou roli přitom hraje solidarita mezi ženami. "Být mrchou" už dávno není v módě. Projevte ostatním ženám a dívkám podporu, jakoukoliv.j) Myslete pozitivně - soustřeďte se na to, jak o sobě sama mluvíte. Pokuste se zbavit negativního myšlení. Tedy místo toho, abyste řekla "Dneska vypadám příšerně", řekněte raději "Normálně vypadám líp než dneska". A místo věty "Já ty své pupínky strašně nesnáším", řekněte tuto větu "Musím už konečně zajít na kožní a poradit se, co dělat se svými pupínky". Sepište si seznam věcí, v nichž jste dobrá nebo v nichž dokonce vynikáte. A až zažijete nějaké zklamání nebo vám něco nepůjde tak, jak byste si přála, podívejte se na tento seznam a připomeňte si tak své šťastnější dny a chvíle.


3. Buďte sama sebou - co říkají ostatní, vám může být ukradené !
Všichni tento problém dobře známe z vlastní zkušenosti. Někteří milí lidé a dokonce i ti, o kterých se to říct nedá, se cítí povoláni komentovat náš vzhled, styl oblékání, stravovací návyky. Lidé, kteří se o nás vyjadřují negativně, mají často sami nějaký osobní problém a naváží se do nás, jen aby se jim ulevilo. Ale je pravda, že i dobře míněné rady nám mohou jít někdy pořádně na nervy. Málokdo je tak pohodový, aby ho v rozhodujícím okamžiku napadla trefná odpověď. Připravte si tedy dopředu pár zaručeně dobrých odpovědí pro neomalence ve svém okolí.
Další důležitou podmínkou je, abyste se nikdy sama sebe neptala :"Co mohu udělat, aby mě ostatní vnímali lépe ?" Zeptejte se naopak :"Jaký problém asi mají oni ?" Tak se vám třeba podaří odhalit jejich slabiny. Lidé, kteří si jsou sami sebou jisti, většinou necítí žádnou potřebu navážet se do druhých. Když na vás někdo neustále něco vidí, vězí příčina většinou v něm samotném, nikoliv ve vás.

Většina lidí, kteří své hloupé poznámky o vašem vzhledu pronáší, si neuvědomuje, jak jsou podobné průpovídky kruté a jak mohou velmi ublížit. Některé ženy si ještě ve třiceti vzpomínají na komentáře, které se jich hluboce dotkly, když byly ještě mladé dívky. Například : "Když se budeš takhle pořád cpát, nikdo si tě nevezme", nebo "Bohužel, nos jsi zdědila po prababičce, ten ti nikdo neodpáře". Lidé, kteří jsou schopni něco takového říct, zřejmě nemají ani špetku taktu. Když takto kritizují, opět se orientují podle jakéhosi ideálního vzoru, který předepisuje společnost. Právě matky mnohdy - a mnohdy nevědomě - vystavují své dcery stejnému tlaku, kterému byly ony vystaveny ve svém dětství a dospívání. Promítají na ně možná jen vlastní obavy, že ztloustnou nebo že jejich vzhled nebude odpovídat ideálu společnosti. Nedělejme to, prosím ! Ani nyní svým dětem, ani v budoucnu svým dětem !
Nejhorší, přirozeně, je, pokud takové zraňující poznámky přichází od člověka, kterého milujeme. Od našeho partnera, přítele, manžela. Takový muž je hlupák ! Jestliže máte vztah s mužem, který vás jen kritizuje a přeje si, abyste zhubla, pochopte, že bohužel není pro vás ten pravý. Jakmile pocítíte, že podkopává vaše sebevědomí, musíte bezpodmínečně proti tomu něco podniknout. Promluvte si s ním, řekněte mu, jak moc vám jeho poznámky ubližují. Když se nezmění, dejte mu košem ! Problém má on, nikoliv vy ! Určitě existuje na světě spousta dalších mužů, pro které budete krásná a milá. Taková, jaká jste. To přirozeně ale platí jedině tehdy, když jste o tom sama přesvědčena. Když se nemáte sama ráda, tak vyzařujete i tuto negaci kolem sebe.
Neexistuje žádný důvod, proč byste si měla hloupé poznámky o vašem vzhledu či tvaru postavy nechat líbit. Existují různé taktiky, jak se s takovým chováním vypořádat. Jednou z možností je na něj prostě nereagovat. To sice může fungovat, ale někdy /zvláště v případě rodičů, "kteří pro vás chtějí to nejlepší"/ to situaci ještě zhorší. Tak například, jestliže rodiče budou těmi, kdo vás nutí k hubnutí a změně postavy, v klidu si s nimi promluvte, vysvětlete jim, jak malý krůček je od diet k poruchám příjmu potravy.
V případě přátel a kamarádů bude nejlepší, když dokážete reagovat výstižnou odpovědí. Pouštět se do diskuze se ale nevyplatí - mohlo by to skončit velkou hádkou a nadávkami.
Vtipné odpovědi na hloupé otázky
Podnět : Tloustneš ! nebo Přibrala jsi !

Reakce :
netloustnu, rostu
nevěděla jsem, že je to pro tebe tak důležité
ano, ztloustla jsem, a cítím se báječně
nemám s tím nejmenší problém. Ty ano ?
je mi líto, ale jsem se sebou spokojená. Vadí to ?
proč se tolik zajímáš o moji postavu ?

Podnět : Proč nezkusíš nějakou dietu ?

Reakce :
žádnou dietu nepotřebuji. Jím zdravě.
diety nevedou k ničemu. Ty to nevíš ?
ráda jím, diety mě nezajímají
já se sobě líbím tak, jak vypadám. Nechci držet žádné diety.
mám spoustu důležitější práce, než počítat kalorie

Podnět : Vypadáš jako bidlo, netrpíš anorexií ?

Reakce :
jsem hubená již od přírody, jestli víš, jak to myslím
připadám ti hubená ? Já se cítím v pořádku
nejsem žádné bidlo, jsem normální holka, nenavážej se do mě

4. Jak se naučit lépe se prosazovat - Trénink sebevědomí - pět zlatých pravidel
Pravidlo číslo jedna
Existují rozdíly v tom, jak muži a ženy zacházejí s jazykem a jak rozdílně se při rozhovorech chovají. Pro jazykové jednání žen je charakteristické, že při rozhovorech nevystupují zdaleka tak energicky jako muži. Muži skáčou druhým do řeči, aby si sami vzali slovo. Ženy oproti tomu nechávají druhé domluvit a naslouchají jim. Jeden z výsledků vědeckých studií dokázal, že na jisté diskuzi se ženy podílely tří až desetisekundovými příspěvky, muži jedenácti až sedmnáctisekundovými. Nejdelší diskusní příspěvek ženy byl tady kratší než nejkratší příspěvky mužů. Muži se pomocí jazyka také mnohem více odreagovávají tím, že nadávají a klejí. Ženy se naopak často bojí nadávat ze strachu, aby nebyly ocejchovány jako "kousavé", nebo "neženské". Muži vyjadřují své nároky, ženy předkládají návrhy - a to již od dětských let. Chlapec řekne :"Chci jít na koupaliště", kdežto dívka se zeptá :"Co kdybychom šli na koupaliště?"
Dívky jsou příliš často zticha. Nic neřeknou, i když je něco naštve. A to jen proto, aby byl zachován mír a klid. Nic neřeknou, když si něco přejí. Jsou totiž přesvědčeny, že na to nemají nárok. V diskuzích často ustupují, protože si myslí, že ten druhý má přece jenom pravdu. Proto platí od nynějška heslo "Přestaňte držet jazyk za zuby !" Řekněte svůj názor, přátelsky, ale rázně.

Pravidlo číslo dvě
Dívky také mají často, bohužel, ve zvyku řídit se příliš názory jiných lidí, a to je osudová chyba. Této nevhodné vlastnosti se říká "neovladatelná touha po harmonii". Lidé, postižení touto mánií, nesnášejí hádky a chtějí, aby je všichni měli rádi. Často bývají až příliš rychle ochotni obětovat své vlastní zájmy jen proto, aby zachovali harmonii. Tímto chováním přispívají /většinou dívky/ k tomu, že druzí /většinou muži/ mohou prosadit zájmy svoje. Dívky také často nechtějí, aby o nich ostatní mluvili špatně, nepřejí si žádné hádky a nepříjemnosti. A tak jsou milé ke všem stejně a mají pro všechny stejné pochopení. Některé ženy a dívky si tak zvyknou neustále splňovat očekávání druhých, že přestanou být samy sebou. Nedokáží pak už ani říct, co skutečně chtějí. Ve prospěch harmonie se zřeknou své nezávislosti a svého sebeurčení. Ze strachu, že by se staly neoblíbené, se raději ani nepokoušejí prosazovat své vlastní zájmy. Pravidlo číslo dvě pro posílení sebevědomí tedy zní "Není nutné, aby vás každý měl rád !" Jestli chcete něčeho dosáhnout, tak o to bojujte a nelámejte si dlouho hlavu tím, co by si o tom mohl myslet někdo jiný.

Pravidlo číslo tři
Existuje mnoho dívek, které mají jeden velký problém. Jsou prostě až příliš milé. V podstatě je správné, že se člověk k druhým chová mile, přátelsky, ochotně. Tyto skvělé vlastnosti však vyniknou mnohem lépe, když tu a tam milá nebudete /jste-li taková právě vy/. Například když prostě odmítnete prokázat někomu laskavost, o kterou vás požádá. Přesně podle pravidla číslo tři : "Někdy prostě řekněte ne !" /viz. článek "Nauč se říkat NE"/. A sice nejlépe v těch případech, kdy budete mít pocit, že vás někdo využívá nebo zneužívá. Důležité je, abyste na svém NE důsledně trvala, když už jste jej jednou vyslovila. Jinak byste mohla vypadat nevěrohodně. Zkuste se předem připravit na různé argumenty, které může protivník použít, aby vás zviklal. Vyzbrojte se proti hlasitému láteření, uraženému mlčení a jiným vyděračským pokusům. Uvidíte, že takové zdravé NE bude mít pro vás velmi osvěžující a povznášející účinek. Umění říct NE je známkou sebevědomí.

Pravidlo číslo čtyři
Když budete pevně věřit, že určitá věc dopadne určitým způsobem, děláte podvědomě vše, aby se tento výsledek skutečně dostavil. Když o tomto fenoménu víte, můžete ho využít ve svůj prospěch. Jedná se přímo o metodu, které Angličané říkají "self-fullfilling prophecy" - proroctví. Tím jsme se dostali k pravidlu číslo čtyři "Důvěřujte si !". Čím více jste sama o svých schopnostech přesvědčena, tím lépe o nich můžete přesvědčit také ostatní.

Pravidlo číslo pět
Dívky jsou také stále ještě často vedeny k pasivnímu chování. Jsou to právě rodiče, kteří chtějí dceru ubránit před negativními zkušenostmi, "myslí to s ní dobře" a vodí ji všude za ručičku. Berou tak svým dcerám možnost, aby se potíže a problémy, které jim život přinese, naučily řešit samy. Dostanou-li se později do obtížných situací, budou jen bezmocně přihlížet a čekat, co se stane. Kdo to za ně vyřeší nebo rozhodne …. Ten, kdo se to, bohužel, nenaučil doma, musí si to pracně osvojit sám - a to je pravidlo číslo pět "Vezmi svůj život do vlastních rukou !" Nečekejte, že věci, které si přejete, se stanou samy od sebe. Lepší bude, když pro to něco uděláte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
PRO NÁVŠTĚVNÍKA,
pokud jakkoliv popuzuji čtenáře, či nesouhlasí s mým obsahem, může klidně opustit stránku. Tyto
stránky nenavádějí k anorexii či poruše příjmu.
Každý má svůj vlastní rozum, a byť jsou zde návody a rady na anorexii, neznamená to, že tento
styl podporuji. Ano je to smutné, je to nemoc, je to posedlost.
Jsou to jen berličky jak začít s hubnutím. Já sama jsem posedlá po hubenosti a založila jsem tento blog, abych utříbila informace z internetu.
Kdo má s tímto problém ať odejde, kdo ne, ať zůstane!! Pohoršovat se nad obsahem stránek nemá ani smysl, v dnešní době je internet natolik zahlcený návody na anorexii i v cizojazyčném jazyce, že byt to není správné a může to podporovat anorexii, je to jako jedna kapka v moři.
ostatní zde vítám.....